Práce se koná svědomitě a dílo roste pod rukama. (Ezdráš 5:8)
Na Vánoce měl stát kostel, prostý, dřevěný, ale kostel. Bylo naspěch! Jaké bude počasí? Bude konec problémům? Nebyl. Onemocněl vedoucí tesař. Problémů neubývalo a na Habrovku se začal svážet materiál pro plášť budovy, dřevo, izolace, krytina, dlaždice, cihly aj., vše bylo třeba hlídat. Celé noci zde byl jednatel JUDr. Pulkrábek se svým tchánem Františkem Jirušem a rodina Brandejsova.
Stavbu svěřil spolek staviteli Ing. Doušovi z Prahy 7, který při úředních jednáních spolek významně podpořil a mnohému napomohl. Tesařské práce byly svěřeny mistru Josefu Cucovi z Prahy 7. V pondělí 8. prosince začalo osm tesařů montovat obvodovou konstrukci a krovy. V úterý se šalovalo, ve čtvrtek přišli elektrikáři a klempíři. Začátkem dalšího týdne pokrývači, dlaždiči a instalatér. Počasí přálo, prý bylo jako na jaře a práce na stavbě rychle postupovaly. Do štítu kostela byl umístěn v kruhu bílý kříž a do věžičky zvon z kaple sv. Anny. Snad se jej podaří zachránit… Nepodařilo, přes veškeré snahy byl zrekvírován pro válečné účely. Těsně před svátky byl přivezen z útulku oltář, věnovaný pro kostel z kaple mariánských družin od sv. Ignáce, lavice a harmonium.
Autor textu: Stanislav Varhaut
