Archiv kategorií: habrovka 80

Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí? (Jób 11:10) V zápisu z 19. 3. 1941 mj. čteme: „Projekt byl předán plánovací komisi města Prahy, s žádostí o povolení ke stavbě. Znaleckým posudkem byl pověřen arch. Říha,“ a na světě byl další problém.  „Stále není z nejrůznějších důvodů možno získat stavební povolení. Z jednání jsme vytušili, že Říha chce dělat celý projekt a nejen posudek. Proto s ním dále nebylo jednáno, nýbrž žádáno u Plánovací komise, aby stanovila přesně jeho úkol a schválila odměnu. Tomu komise ústně vyhověla 18. 4. při návštěvě ctih. sestry představené. Jednatel se snažil od Plánovací komise opětovně získat povolení k stavbě provisorní…

Číst více

Jakou chválou se můžeme Bohu odvděčit za všecku tu radost (1. Tesalonickým 3, 9) „V té době zhodnotil jednatel činnost spolku takto: Máme pozemek, projekt kostela, schopného architekta, pozemek je téměř zaplacen, a pokud dluhujeme, máme zajišťovací prostředky, máme příslib duchovní správy a hodláme za 8 neděl – po schválení příslušnými úřady, započíti na Habrovce se stavbou nového chrámu…“ Autor textu: Stanislav Varhaut 

… pak se modlili: „Ty, Pane, znáš srdce všech lidí; ukaž, koho z těch dvou sis vyvolil” (Skutky apoštolů 1:24) „Tři týdny pracovala porota na vyhodnocení došlých návrhů a výsledkem byl posudek, dle něhož vyhovují 2 projekty a dva méně vyhovují. Z prvých dvou jeden je lepší po stránce světské architektury (na základě posudku odborných architektů – Blanck) a druhý vyniká myšlenkovou a duchovní náplní a je jedině proveditelný. (Pochvalně se o něm vyjádřila nejd. Konsistoř přípisem). Nestavíme továrnu ani činžák, nýbrž kostel a exerciční dům, tedy stavby Boží, které se musí lišit od budov profánních. Je to úloha svízelná, ježto…

Číst více

 “Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží.” (Deuteronomium 1:17) Výchozí zadání parametrů kostela bylo určeno dokumentem: „Program stavby římsko-katolického farního kostela v Praze XIV. Dolní Krči,“ uloženým pod číslem jednacím K čj.: 57/40–1940, kde je jako základní požadavek pod bodem 1. „Kostel pro 1500 lidí.“ Anonymních náčrtků pro předkolo bylo od předem oslovených architektů přihlášeno šest. Následné soutěže se zúčastnili čtyři komisí vybraní architekti – pánové Jan Chomutovský, Josef Kitrich, Jan Holý a Jaroslav Čermák. Vyhodnocení návrhů i soutěž byla anonymní. Část předložených materiálů, jak náčrtků, tak v některých případech části výkresové dokumentace,…

Číst více

To vše bylo zapsáno rukou Hospodinovou, abych mohl prozíravě připravit plán veškerého díla. (1. Paralipomenon 28:19) Zatím se vyjasnily plány sester kongregace Neposkvrněného Početí P. Marie, které chtějí prodat obě vily čp. 300 a 324 a spolu s nimi i kapli, kde se dosud konaly bohoslužby. Za prostředky získané prodejem a ze sbírek postaví, rovněž na Habrovce, exerciční dům. Krč přestává být periferií a kongregace se zde chce uplatnit. Za nově vzniklé situace je třeba najít náhradu za ztracenou kapli. Kostelní spolek a sestry se dohodly, že architekti Čermák a Chomutovský vypracují společný projekt a požádají plánovací komisi, aby upustila od…

Číst více

… a jeho syny posvětím, aby mi sloužili jako kněží. (Exodus 29:44) V květnu 1940 umírá duchovní rádce spolku a michelský farář P. Alois Nogol a v lednu následujícího roku Dr. František Krus. Po jeho smrti Dolní Krč nadále fakticky spravují jezuité. V té době žije v Krči 20 000 obyvatel, z toho 7 000 praktikujících katolíků a řešení nastalé situace nelze déle odkládat. Faráři a administrátoři spravující v době přípravy a realizace stavby kostela v Krči michelskou farnost: P. Alois Nogol se narodil 5. 6. 1884 ve Slezské Ostravě. Arcibiskupský notář a farář v Praze XIV. Michli v letech 1934 – 1940. V době jeho působení farnost rychle rostla,…

Číst více

A budou kupovat pole v této zemi, o níž říkáte: ‚Je zpustošená, není v ní člověka ani dobytka…‘ Budou kupovat pole za stříbro, sepisovat listiny, zapečeťovat je, přivádět svědky… (Jeremiáš 32:43-44) V roce 1939 se výbor usnesl na výběru stavebního místa na Habrovce. O výběru tohoto místa definitivně rozhodla výroční řádná valná hromada hlasováním dne 8. 3. 1940. Pro místo na Habrovce bylo 45 hlasů, 4 hlasy proti, 1 se zdržel hlasování, schůze se účastnilo 50 členů spolku. Následně byl osloven Pragovar a Legiobanka, vlastníci pozemků.  V té době měl kostelní spolek již své příznivce a podporovatele. Rytířský řád sv. Lazara věnoval…

Číst více

“Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici.” (Přísloví 31:16) Výbor spolku se snaží vybrat parcelu pro umístění budoucího kostela, ale marně. V zápisu z výborové schůze ze dne 15. 2. 1938 mj. čteme: „J. Milost nejdůstojnější pan kanovník Dr. Kulač s p. inž. Šebkem byli několikrát na státním regulačním úřadě za účelem získání informace o nových plánech a návrhu vhodného místa pro náš kostel. Poněvadž nové regulační plány dosud nejsou hotovy, není také ještě možno mluviti o definitivním místě…“  I to mohlo být příčinou živých diskusí o výběru parcely pro budoucí kostel. V té době se rozhodovalo mezi dvěma…

Číst více

Proto se učedníci rozhodli, že každý podle svých možností pomůže … Učinili to a poslali sbírku … (Skutky apoštolů 11:29-30) Z jakých zdrojů spolek financoval svoji činnost? Prostředky pro financování stavby kostela a později spolkového domu a ostatních nákladů s tím spojených byly získávány několika způsoby. Zprvu z členských příspěvků (člen zakládající složil minimálně 1000,- K a to ve 20. letech minulého století nebyla malá částka). Nebo ze vstupného na nejrůznější podniky organizované spolkem (filmová a divadelní představení, přednášky, jak jsme o nich četli v neděli 5. 12.). Ale to by na financování zamýšlené stavby nestačilo. Spolek také organizoval sbírky a přicházely dary drobných dárců…

Číst více

“Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.” (Matouš 7:8) V Lidových listech 7. 11. 1937 byl otištěn propagační článek „Kostel sv. Jana Boska na pražské periferii v Krči.“ Poté, co si salesiáni vystavěli svůj nový domov v Kobylisích, obrátí členové Krčského kostelního spolku svou pozornost zakrátko jinam. Nejprve osloví salvatoriány působící na Lhotce. Ti prosbě mohou vyhovět nejdříve za tři roky. Spolek se později obrátí na velmistra křížovníků ThDr. Vlasáka s prosbou o obsazení krčské duchovní správy. Ten našim rodičům kněze pošle. Ale nepředbíhejme. Mezitím členové výboru posílají propagační články do různých periodik, např. v časopise…

Číst více

20/28